Život s tracheostomií a umělou plicní ventilací 

Tracheostomická kanyla
Tracheostomická kanyla

Těm musí lékaři vytvořit otvor v krku do průdušnice, do kterého se zasune tracheostomická kanyla("trubička" k průchodu vzduchu). Pacient s tracheostomií musí mít u sebe mobi odsávačku, pomocí níž, dle potřeby(po 0,5-3 hodinách, je to individuální), odsává z tracheostomie hleny, kanyla se musí přibližně jednou za měsíc vyměnit, výměna není nijak zvlášt bolestivá, stará kanyla se pouze vytáhne a nová kanyla zastrčí zpět do otvoru průdušnice. Tracheostomická kanyla se upevní kolem krku pomocí molitanového pásku se suchým zipem, část kanyly, která je zasunuta v průdušnici obepíná balonek, který se dá pomocí stříkačky nafouknout a vyfouknout. Balonek slouží, jednak k zajištění, aby kanyla nevypadla z průdušnice a za druhé, aby pacientovi při jídle nezaskočilo. Ovšem, když je balonek nafouklý, tak pacient není schopen mluvit, protože vzduch proudí z plic přes část průdušnice a tracheostomickou kanylu, tudíž se vzduch nedostane až k hlasivkám a přes ústa ven. Postupem času(za několik týdnů), když se rána po operaci(vytvoření otvoru) zahojí a člověk začíná jíst, může pacient začít balonek ufukovat a zkoušet mluvit, ovšem vše chce svůj čas, takže se to každý nenaučí hned, ale pár týdnů nebo měsíců to trvá.

Když člověk nemůže dýchat jen za pomoci tracheostomie, tak přichází na řadu plicní ventilátor(DUPV-domácí umělá plicní ventilace), ten mohou uživatelé používat buďto jen přes noc nebo 24 hodin denně. Plicní ventilátory pro DUPV nejsou žádné velké pojízdné stroje, jak můžeme vidět v nemocnicích, nýbrž malé přístroje o velikosti např. CD přehrávače s hmotností pár kilogramů, takovýto přístroj se nastaví podle potřeby pacienta a jen připojí k tracheostomické kanyle. Plicní ventilátor vydrží fungovat s nabitou interní baterií jen několik hodin, proto je zapotřebí mít k dispozici, také externí baterii. Uživatelé vozí ventilátory zpravidla v batohu nebo na držáku upevněném za zádovou opěrkou jejich elektrického invalidního elektrickéo vozíku.

Na ústí tracheostomie se zpravidla nasazujie zvlhčovací filtr vzduchu, kterému se říká "umělý nos", nebo mluvící ventil se zvlhčovacím filtrem vzduchu. Mluvící ventil pustí vzduch při nádechu do plic, ale při výdechu vzduchu ventil uzavře "cestu" a vzduch musí jít okolo vyfouklého balonku přes hlasivky a ústa ven, v důsledku toho může člověk mluvit. Když člověku nedělá problémy dýchání bez plicního ventilátoru, ale nemá dostatek síly k mluvení jen přes tracheostomii a mluvící ventil, je vhodné uvažovat o celodenním používání plicního ventilátoru, který do vás "fouká" vzduch, čímž se člověk nemusí tolik namáhat. 

První týdny a měsíce jsou pro lidi s tracheostomií a plicním ventilátorem těžké a hodně nepříjemné, jde o to vydržet, než se člověk přizpůsobí. Lidé jsou přizpůsobiví, takže se časem, ať už samotné tracheostomii nebo domácí umělé plicní ventilaci přizpůsobí. 

Možná to zní neuvěřitelně, ale jsou lidé, kteří se s plicním ventilátorem dokáží potápět pod mořskou hladinou.  >>> VÍCE ZDE <<<

Tracheostomie je stav, kdy je průdušnice uměle vyústěna na povrch těla. Cílem je zajištění průchodnosti dýchacích cest pro umožnění ventilace (spontánní nebo s pomocí dýchacího přístroje). Může být trvalá nebo dočasná.

Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) je metoda, kdy pomocí speciálního přístroje(plicního ventilátoru) o velikosti cca. 30 cm x 30 cm x 20 cm částečně nebo úplně nahrazujeme spontánní dýchání pacienta a to vše v domácím prostředí.

Mnoho lidí si pod pojmem umělá plicní ventilace(dýchací přístroj) představí potlučeného a polámaného člověk po těžkém úraze, který leží v bezvědomí na nosítkách, je zaintubován a napojen na dýchací přístroj, při převozu na ARO popř. JIRP. Takovéhoto člověka, v případě, že přežije převoz, čekají operace, rehabilitace, odpojení od dýchacího přístroje, někdo se z toho dostane prakticky bez trvalých následků, někteří přestanou chodit, někdo přestane hýbat i rukama. Ale jsou mezi námi i tací, co nemohou samostatně dýchat, ať už následkem ochrnutí nebo vrozené nemoci.  

Dýchání pomocí plicního ventilátoru

Zvlhčovací filtr vs. mluvící ventil s filtrem

Možné problémy: lidé s tracheostomií, by také měli být připraveni na možné zdravotní komplikace, jako např. nechtěné vyškubnutí kanyly, ucpání nebo porucha plicního ventilátoru. Při vyškubnutí je dobré zasunout zpět náhradní kanylu, kterou by měl mít každý pacient u sebe, v případě, že to pacient nebo asistent neumí popř. nezvládá je vhodné vyhledat lékařskou pomoc. V případě, že dojde k částečnému ucpání(dýchání s obtížemi) kanyly je vhodné vyhledat lékaře, v případě, že se kanyla ucpe úplně je vhodné kanylu vyškubnout a opět vyhledat lékaře nebo zavolat záchranou službu. Při poruše plicního ventilátoru je vhodné použít ambuvak(pokud pacient nevydrží nějakou dobu dýchat sám) a vyhledat lékaře nebo zavolat servis. Takovéto situace se moc často nestávají, ale je dobré, když jsme na ně připraveni. 

Odsávačka

"Každý člověk má nějaký handicap, nejde o to, jak je velký, ale o to, dokázat svůj handicap překonat" 


Autor článku: Václav Srnec